Návštěva  sklípku

Nejdříve něco málo  k historii samotného města Velké Bílovice.

Velké Bílovice (německy Billowitz) jsou město ležící na jižní Moravě mezi řekami Prušánka a Dyje. Náleží k mikroregionu Lednicko-valtický areál. První osídlení této lokality je doloženo z neolitu, první písemná zmínka pochází z roku 1306, status města Velké Bílovice obdržely v roce 2001. Oblast severně a západně od města je tradiční vinařskou oblastí, v současné době největší vinařskou oblastí České republiky. Velké Bílovice samy jsou tradičním vinařským městem, což dokládají i vinařské atributy na znaku a praporu. Asi 2 km jihozápadně od Velkých Bílovic leží město Podivín. V současné době má 650 vinic. A o tom, že je jednou z velkých vinařských oblastí, svědčí i znak města.

Z Prahy, směrem na Velké Bílovice jsme vyjeli v 15.30 hod. Bohužel, jak bývá zvykem i tentokrát byl na D1 velký provoz a tak na místo, do sklípku ve Velkých Bílovicích, jsme dorazili kolem 20.00 hod. Jinak byla cesta bezproblémová a byla fajn nálada.

            Na místě jsme byli přivítáni p. Grofem (starým známým) , který zastupuje majitele, svého vnuka. Nejdříve jsme se ubytovali, odložili bágly, dali trochu hygieny a hurá po schodech dolů, do sklípku.

            Nu a pak jsme jedli, pili, hodovali. K večeři byl guláš, který jsme vydatně zapíjeli Modrým Portugalem a Veltlínským zeleným, dle chuti. Přišel mezi nás místní harmonikář – Mirek, který nám až do půlnoci zpříjemňoval zábavu moravskými, českými a slováckými písničkami, které si většina s chutí s ním zanotovala.

            Po té, co se nám guláš trochu rozležel, jsme šli vedle „degustovat“. Celkem jsme chutnali 12 bílých a 7 červených vín. Všechna vína  opravdu „móc“ chutnala! Dozvěděli jsme se i něco málo z odborné terminologie vinařů, o pěstování vína, odrůdách apod.

            Po degustaci pak byly připraveny na stole obložené mísy a opět plné džbánky vína, které se stále dolévalo podle chuti. Takže nic nebránilo zábavě, při zpěvu a  vtipkování, vydrželi ti nejodolnější  až do časných ranních hodin. Ráno byl v 7.30 hod. budíček, trochu jsme se vylepšili, nasnídali a nabrali směr Praha. U “Devíti křížů“ jsme udělali poslední zastávku. Většina z nás ještě dobíjela energii, kávou, polévkou apod. udělali jsme závěrečné foto a pak ujížděli již bez přestávky až do Prahy. Přijeli jsme cca ve 12.15 hod.